Jdi na obsah Jdi na menu
 


Něco o mně:
Nejsem ani fotograf, ani astronom, ale velice mě baví fotografovat (cokoliv) a pozorovat hvězdy, planety, mlhoviny a vše, co můj dalekohled zachytí.
Fotografování mě baví mnoho let. Začínal jsem, jak by se dnes dalo říci historickými aparáty. Jako materiál jsem používal málo citlivé skleněné desky 6x9 cm. Sám jsem si připravoval vyvolávací a ustalovací roztoky a pozitivy jsem kopíroval ve speciálním rámečku přímo na fotopapíry (kontakty). Už tehdy se mi podařilo zachytit částečné zatmění Slunce, dokonce mnohonásobnou expozicí na jednu desku. Dobře je vidět postupné zakrývání Slunce Měsícem(viz foto pod článkem). Velkým pokrokem pro mě byl byl můj druhý fotoaparát Praktica na kinofilm. S ním se dalo nebe fotografovat mnohem lépe, do obchodů přicházely stále citlivější kinofilmy. Dělal jsem i na barvu. Aparát na kinofilm, to bylo něco, co mi dokonale vyhovovalo. Nikdy by mě nebavilo stále jenom cvakat kompaktem rodinné fotografie. Můj nový fotoaparát nabízel nové možnosti: makrofotografii (pomocí kroužků a normálního objektivu) a druhý, neméně zajímavý extrém - dlouhoohniskové teleobjektivy. Postupně jsem používal teleobjektiv 135 mm, 200mm (používám stále), zrcadlové 500 a 1000mm. Dlouho jsem uznával jen klasický postup, kinofilm, vyvolání a práce pod zvětšovákem. S kamarády jsem často vedl pře, zda je lepší digitál nebo klasika. To bylo v době začínající digitální fotografie. Dnes je ale vše jinak. Digitály zlevnily a najednou jejich výhody přesvědčily i mne. Mám nyní digitální kompakt 6Mpx a jse sním spokojený. Většina fotografií na mých stránkách je právě tímto aparátem. Do budoucna uvažuji o koupi digitální zrcadlovky. To je můj sen.Obrazek
_____________________________________________________________________________

 

Jak jsme pozorovali částečné zatmění Slunce dne 1. srpna 2008

Na zatmění jsme si připravili několik programů. Hlavní dalekohled, reflektor 15/130 cm, promítal sluneční kotouč na stínítko, tady jsme si předem označili polohu, kde mělo dojít k 1. kontaktu. . Druhým dalekohledem byl malý, 4 cm chromosférický dalekohled s filtrem H alfa Coronado PST. Obrázek byl snímán malou digitální kamerkou a zobrazován na notebooku. Tak jsme mohli nafilmovat průběh zatmění. Obrázek, vyjmutý ze zhotoveného klipu, uvádíme. Třetím dalekohledem byl malý reflektor 10/75 cm, opatřený sluneční folií. Sloužil k vizuálnímu určování času 1. a 4. kontaktu.

Také jsme zkusili udělat náladovou fotografii digitálním fotoaparátem Olympus 500 UZ. Před objektiv jsme dali obyčejný svářecký filtr, a který jsme používali pro pozorování  průběhu zatmění očima. Kupodivu snímek vyšel a nebyl ani moc rozostřený.

p8011314.jpg

 1.srpna 2008

 

 

 

 

 

 

 

0801113931-001_0001.jpg

 Obrázek vyjmutý z videa

 

 

 

 

 

 

 

plocha-629.jpg

 Určování času prvního kontaktu.

 

 

 

 

 

 

 

p8011310.jpg

 Pokus o vyfotografování částečného zatmění přes svářecký filtr, kterým jsme pozorovali zatmění okem.

 

 

 

 

 

_________________________________________________________________________

Rok 2009

Letošní březen byl neobvykle bohatý na oblačnost a srážky. Planeta Venuše byla tento měsíc ve velmi výhodné poloze k pozorování, ale zatím máme jediný její snímek a ten jsme získali ve chvilce, kdy se planeta objevila v otvoru oblačnosti. Dalekohledem se s velkými potížemi podařilo vyfotit jediný snímek v době, kdy planeta byla již nízko nad obzorem a neklid vzduchu neumožnil správné zaostření. Napadá mě, zda tato serie dní se špatným počasím nesouvisí s faktem, že 24. cyklus sluneční aktivity stále nepřichází. Již druhým rokem je Slunce čisté, prakticky beze skvrn. Cyklus č. 24 stále ne a ne přijít. Naskýtá se paralela  s tak zvaným Maunderovým minimem ( 1650 až 1740), během něhož se také počasí dlouhodobě zhoršilo ( malá doba ledová). Nepamatuji tak výrazné minimum sluneční činnosti. Přikládám snímek sluneční fotosféry z 28. října  2003. Tak vypadá typicky Slunce během maxima činnosti. To byl 23. cyklus, který nyní končí a nový stále nechce naskočit. Také srážky (kapalné) za letošní březen, které měřím na zahradě v Loučné ( 50° 37 ´ sev. šířky, 13° 39,5 ´ východní délky a 400m nadmořské výšky),  potvrzují objektivně nepříznivý trend počasí. Z grafu, který uvádíme,  je patrné, že za posledních 10 let byl letošní březen nejdeštivější (měření na stejném místě). V únoru zde bylo také 25 cm sněhu.

Pozorovali jsme dosti výrazný výskyt tažných ptáků, kteří k nám přilétají ze severu. Máme na stránkách záběry brkoslavů severních ( fotografováno 4. března 2009). Menší hejnko jseme pozorovali ještě 24. března u nádraží v Litvínově. Ve společnosti pěnkav a zvonků se objevil též jikavec severní.

Je otázka, zda se dočkáme zlepšení počasí v následujícím měsíci (dubnu) a zda Slunce začne vykazovat normální aktivitu už letos. Doufáme, že se skvrny na Slunci objeví, abychom měli zase co fotografovat.

dsc00157.jpg

Záběr brkoslavů severních dne 6. března 2009

 

 

 

 

 

dsc00160.jpg

 Jikavec severní

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

slunce3.jpg

Sluneční fotosféra z 28. října 2003. Tak vypadá Slunce během maxima činnosti.

 

 

 

 

 

 

graf-srazek-kopie.jpg

Graf srážek.

 

 

 

 

 

_________________________________________________________________________

V neděli 6. května 2012 nastal úplněk ráno ve 4 hod. 35 min. SEČ. Tato okolnost vyvolala značnou pozornost a byla hodně publikována ve všech sdělovacích prostředcích a často mnohdy velice zveličována. Když je Měsíc v přízemí (může to být při jakékoliv fázi), je tudíž opravdu větší. Ale to není možné okem rozeznat. Rozdíl bychom mohli vidět jen tehdy, kdybychom sledovali obraz obou současně, což pochopitelně nejde. Proto musíme Měsíc vyfotografovat když je v přízemí i v odzemí a pak oba obrazy porovnat. Je tu ale ještě další okolnost a ta unikla novinářům, ale ne tomu, kdo se na vycházející (nebo zapadající) Měsíc podívá. Krásně narůžovělý kotouček vycházejícího Měsíce se nám jeví (tentokrát velmi nápadně větší), než když během noci vystoupá na nejvyšší bod své dráhy. To je způsobeno optickým klamem. Bezděky porovnáváme nebeské těleso s pozemskými předměty a náš mozek vyhodnotí obraz nesprávně. Dále je pochybné i tvrzení, že je taková noc (6.5.) jasnější. To je sice teoreticky pravda, ale okem se to poznat nedá. Mnohem nesnadněji než ten průměr. Kdo mi nevěří, může se přesvědčit už 4. června 2012 kdy nastane přibližně stejná situace jako 6.5. Měsíc bude zase v úplňku a v přízemí byl jen ve vzdálenosti 358 tisíc km. To je jen o 1000km dále než 6.5 což je prakticky zanedbatelné.

 V neděli 6.5. jsme měli v Litvínově zataženo a Měsíc se neukázal vůbec. Až v pondělí 7.5. jsem mohl Měsíc mezi mraky vyfotografovat. To ještě nebyl příliš vzdálen od svého přízemí. V detailním snímku je vidět, že Měsíc už ubývá, protože pravý okraj je trochu kostrbatý ( krátery začínají být viditelné). Okem bychom ale toto neviděli a řekli bychom, že je Měsíc v úplňku. Je to dobře vidět z prvního snímku, Měsíc se jeví jako dokonalý terč.

Snímky: 7.5. 2012 22hod. 29 min. Druhý snímek 7.5. 2012 22 hod. 32 min.

mesic-7.5.12.jpg

7.5. 2012 ve 22:29

 

 

 

 

 

mesic-7.5.jpg

7.5. 2012 ve 22:32

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

_________________________________________________________________________

Přechod  Venuše přes Slunce – pozorování v Litvínově dne 6. června 2012

Celé jaro bylo možno pozorovat nad západním obzorem Venuši, jak se pomaličku přibližuje ke Slunci. Při tom se její kotouček stále zvětšoval a i v menším dalekohledu měl tvar srpku. A konečně se 6. června Venuše promítala na sluneční kotouč. Vzácný úkaz začal už 5. června, ale tou dobou bylo u nás Slunce pod obzorem. Když vyšlo 6.6.2012 v 5 hodin ráno letního času, vyla Venuše u jeho západního okraje. Všechna astronomická pozorování však závisí na počasí a to nedávalo v předcházejících dnech moc naděje na dobré pozorování, protože bylo stále zataženo. Ráno 6.6. ve 4 hodiny vidím, že se jako zázrakem nebe vyjasnilo. Odjeli jsme tedy za město a připravili vše k pozorování. Při obzoru bylo pošmourno a Slunce se stále neukazovalo, až ve čtvrt na šest konečně vykoukl kotouč. Nasadili jsme ochranné brýle, podívali se na Slunce a hned jsme uviděli vpravo nahoře malou tečku. V dalekohledu, který zvětšoval asi 80x, byl obraz překrásný. První snímek byl exponován v 5 hodin 27 minut, do obrazu se ještě promítaly dráty vysokého napětí a nějaké větve vzdálených stromů. Jak Slunce stoupalo nad obzor, byl obraz stále lepší. Udělali jsme celkem 18 snímků a z nich je dobře patrné, jak se Venuše blížila k okraji. Od západu se však začaly nasouvat mraky a zahlédnout konec úkazu nám nebylo dopřáno. Měli jsme vlastně štěstí, že máme alespoň těch 18 fotek. Na další takovou událost bychom totiž museli čekat až do roku 2117. To je 105 let!

p5172191.jpg

Venuše krátce po západu Slunce dne 17. května 2012 ve 21:08 SEČ

 

 

 

 

 

srpek-venuse.jpg

25. května 2012. V dalekohledu má Venuše tvar srpku. 20:20 SEČ

 

 

 

 

 

prechod-venuse-1.jpg

6.6. 2012 5:27 LČ. Venuše je tmavý terčík v pravo nahoře. Slunce je ještě nízko a tak se na něj promítají dráty vysokého napětí a nějaké větve vzdálených stromů.

 

 

 

venuse3.jpg

5h 42m 44s

 

 

 

 

 

 

 

venuse4.jpg

Slunce je již vysoko a je vidět, jak se Venuše pomalu posouvá k západnímu okraji. 6.6. 2012 v 6h 20m 18s LČ

 

 

 

 

 

_________________________________________________________________________

V lednu  roku 2013 se zdálo, že 24. cyklus sluneční aktivity vstupuje do svého maxima-viz první fotografie. Nepotvrdilo se to však,  protože během února a března se na Slunci větší skupiny skvrn nevyskytovaly. Teprve začátkem dubna se  objevila větší skvrna a několik dalších aktivních míst. Konec zimy a začátek letošního jara byl bohatý na oblačnost. Slunce se ukazovalo jen sporadicky. Vyfotografovat skvrny bylo  možné jen tehdy, když Slunce  na chvilku  zasvitlo mezi mraky. Takové štěstí jsem měl 14. ledna 2013. Nemusel jsem ani použít filtr, to zařídily mraky. Na snímku je dobře vidět větší skupina skvrn. Druhý snímek je ze 7. dubna 2013. Je na něm dobře vidět veliká skvrna. V době , kdy procházela středem, byla vidět i okem chráněným astrofolií. Bude opravdu zajímavé sledovat, jak se bude situace vyvíjet nadále.

sl.leden2013.jpg14.1. 2013 v 15h 49m SEČ.

Nebyl použit filtr. Jas Slunce tlumí mraky.

 

 

 

 

slunce7.4.13.jpg7.4. 2013 v 16h 17m SEČ.

Větší skvrna viditelná i okem.

 

 

 

 

 

 

 

sl.16.11.jpg

 

 

 

Slunce opět překvapilo. Nyní je na něm mnoho skvrn. Snímek je z 16.listopadu 2013. Podíváne-li se na Slunce přes dobrý filtr, pak můžeme tu velkou skvrnu vidět i prostým okem.

 

 

 

sl.skvrna.jpg

 

 Velká skvrna na Slunci, která je viditelná i nozbrojeným okem.

7. ledna 2014 ve 12 hodin 02 minut SEČ